Najít dnes dostupné bydlení není jednoduché. Ceny nemovitostí i nájmů rostou rychleji než příjmy a pro spoustu lidí začíná být problém najít něco, co dává smysl finančně i prakticky.
A právě proto se v posledních letech stále častěji objevují dvě řešení:
Zatímco dříve byla garsonka kolem 20 m² spíš raritou, dnes už jde o běžnou součást nových developerských projektů. A spolubydlení? To už dávno není jen studentská záležitost.
Na první pohled dávají mikrobyty smysl. Mají nižší celkovou cenu, nižší nájem a člověk získá vlastní soukromí.
Jenže právě velikost bývá často vykoupena řadou kompromisů.
V extrémně malém bytě totiž člověk:
A právě tady začíná být každý metr čtvereční znát.
Cena za metr čtvereční bývá u malých bytů často (i velmi výrazně) vyšší než u větších dispozic.
Ve výsledku tak člověk:
Navíc některé nové projekty tlačí minimalismus opravdu na hranici komfortu. Menší místnosti, méně úložného prostoru nebo nižší stropy mohou vypadat na vizualizacích dobře, ale v běžném životě už to tak příjemné být nemusí.
A pokud člověk pracuje z domova, sportuje nebo tráví doma více času, začne limity podobného bydlení většinou vnímat velmi rychle.
Ještě před pár lety bylo spolubydlení vnímané hlavně jako dočasné studentské řešení. Dnes je situace jiná.
Ve větších městech sdílí byty běžně i pracující lidé kolem třiceti let, často s plnohodnotným zaměstnáním.
Důvod je jednoduchý:
větší byt rozdělený mezi více lidí často vyjde finančně výrazně lépe než malá garsonka pro jednoho.
Člověk si díky tomu může dovolit:
Vedle financí hraje roli i praktičnost.
Ve spolubydlení totiž člověk nesdílí jen náklady, ale i prostory, které by v malém bytě často úplně chyběly:
A pro některé lidi může být příjemný i sociální aspekt. Hlavně ve velkých městech není výjimkou, že lidé tráví většinu času sami — sdílené bydlení tak může fungovat i jako určitá forma komunity.
Samozřejmě to ale není řešení pro každého. Vyžaduje schopnost domluvy, toleranci a respektování společných pravidel.
Mikrobyty pravděpodobně jen tak nezmizí. Pro část lidí mohou být praktickým startovacím bydlením nebo investiční nemovitostí.
Otázkou ale zůstává, jestli je dlouhodobě správným směrem zvykat si na stále menší prostor — nebo spíš hledat cesty, jak udělat kvalitní bydlení dostupnější.
A možná právě proto dnes stále více lidí zjišťuje, že:
větší sdílený prostor může být ve výsledku příjemnější než „vlastní“ bydlení, ve kterém člověk sotva otočí židli.
Každému bude vyhovovat něco jiného. Někdo preferuje maximální soukromí i za cenu menšího prostoru, jiný raději sdílí větší byt s dalšími lidmi.
Při rozhodování ale podle mě dává smysl dívat se nejen na cenu, ale i na to, jak se v daném prostoru bude člověku reálně žít za několik let. Protože bydlení není jen o tom „někde být“, ale hlavně o tom, jak se tam člověk každý den cítí.
Možná právě hledám kupce nebo nájemce i pro Váš byt nebo dům.
Ozvěte se mi a nezávazně probereme možnosti.